Letního rehabilitačního pobytu se syn účastnil poprvé, a tak jsem se rozhodla ho doprovodit jako jeho asistentka. Počasí nás na začátku pobytu přijalo nevlídně, ale kdo narazí na sluníčko zářící energií a optimismem v podání Jitky Soldánové, na zamračenou oblohu zapomene. Do táborového života jsme vpluli hned po ubytování a po obědě. Táborníci byli rozděleni do pěti oddílů a vytvářeli svůj oddílový znak, který „želvičky“, „plameňáci“, „lvíčata“, „delfíni“ a „opičky“ s náležitou hrdostí nosili během celého pobytu, a tak nebylo pochyb, kdo ke komu patří.
Na každý den byla připravena jedna až dvě táborové hry, kde táborníci alias „ošetřovatelé v ZOO“ ukázali své znalosti a dovednosti, dozvěděli se něco nového a také si zasoutěžili. Úkoly zvládali všichni s velkým nasazením buď sami, nebo s pomocí oddílových vedoucích, takže nikdo nezůstal stranou. To, co táborníci ale nejvíc milovali, byla hudba, tanec a zpěv, takže při akcích jako „Slavík z Kopánek“, diskotéka, karneval či koncert cimbálové kapely Grajcar se doslova vyřádili. Třešničkou na dortu byl výlet do KOVOZOO ve Starém Městě. Na táboře nebyl čas na nudu, na účastníky čekaly vycházky, koupání, stolní hry, výtvarné činnosti a sportovní aktivity jako fotbal, šipky, lukostřelba. K dobré náladě během celého pobytu přispělo nejen pěkné prostředí Bílých Karpat, dobrá strava, ale hlavně přátelské ovzduší. O táborníky bylo postaráno po všech stránkách až s dojemnou starostlivostí. Za to si zaslouží vedoucí a celý Jitčin organizační tým velký dík.
Ivana Maťátková