Víkendový pobyt pro rodiče a děti o víkendu 13. – 15. září v penzionu Jana na Mlýnkách u Strážnice je za námi! Společně jsme zažili období „Od jara do zimy“ a pořádně si to užili 🙂
Abychom nebyli zaskočení, až se zima zeptá, co jsme dělali na jaře a v létě, pustili jsme se do práce hned v pátek večer. Ovšem tomu předcházelo netrpělivé čekání, kdy přijede naše studnice dobrých nápadů – Blanka. Že by se jí cestou pokazilo auto? Tak jsme jí raději zavolali. A překvapení bylo na obou stranách telefonu. Blanka si totiž spletla termín a divila se, že my už jsme na Mlýnkách. Protože je to ale žena činu, za hodinu už se k nám připojila. My jsme mezitím začali barvit malé květináče, ze kterých jsme si chtěli v „zimě“ vyrobit sněhuláky. Šlo nám to dobře od ruky, takže kromě práce jsme si stihli ještě s chutí zatancovat.
Slunečné sobotní ráno napovědělo, že my máme jaro. Nejprve si děti vyráběly z krepového papíru pod vedením Blanky posla jara – větvičky zlatého deště. Než jsme se vypravili ven, zopakovali jsme si, že se musíme chovat bezpečně nejen na jaře, ale po celý rok. Potom už jsme se pustili do ryze jarní činnosti – prací na zahrádce. Formou štafetových her jsme naše „záhonky“ zalévali, okopávali, přesazovali jsme kytky, vyhnali mlsné zajíce, či stavěli kolem zahrádky plot. A když se čas posunul k létu, posbírali jsme „vypěstovanou“ sladkou odměnu.
Odpoledne se náš program překulil k podzimu. A tak bylo potřeba sklidit a zpracovat všechno zralé ovoce. Každá skupina měla během procházky posbírat jeden druh ovoce a po návratu ho zpracovat. Vůbec nevadilo, že šlo jen ovoce na obrázcích. Pod šikovnýma rukama našich dětí se s pomocí rodičů začaly objevovat košíky plné jablek či švestek, hruškové koláče, bedničky hroznů, nechyběla ani lahvinka vína nebo slivovice.
Večer byl ve znamení zpěvu, přísloví, která se váží k jednotlivým měsícům a samozřejmě i tance. A maminky se pustily do výroby vlněných čepic pro připravované sněhuláky.
V neděli přišel čas na dokončení sněhuláků, kteří k zimě patří. Bylo třeba je zkompletovat – připevnit ruce, někdo přidal i koště, nasadit čepici a uvázat šálu. A pak už se jen potěšit pohledem na skupiny povedených sněhuláků. Vůbec nám nevadilo, že to bylo na terase zalité téměř letním sluníčkem. My jsme měli zimu, takže jsme se šli koulovat (prozradíme, že sněhové koule jsme nahradili relaxačními míčky). Na závěr jsme v areálu hledali další „sněhové“ koule (tentokrát papírové), ze kterých jsme do oběda stihli nalepit a dokreslit ještě jednoho sněhuláka.
Krásný zářijový víkend jsme si všichni užili a kromě dobré nálady nebo vědomostí o tom, jak pomoci, jsme si odnášeli i vlastnoručně vyrobeného sněhuláka z květináčů.
Nezapomeňte si prohlédnout naši fotogalerii z pobytu.