Když jsme připravovali plán akcí na letošní rok, nebyli jsme úplně rozhodnutí, jestli budeme organizovat zájezd do termálních lázní, nebo najdeme místo, kam bychom jeli na výlet. Nakonec přišel tip od naší paní hospodářky – jet na výlet do Vizovic. Ne však do likérky Rudolf Jelínek, jak by možná někoho hned napadlo. Naše volba padla na zámek Vizovice a čokoládovnu.
V sobotu 26. dubna si někteří účastníci museli trochu přivstat, protože už po sedmé hodině jsme vyrazili směrem k Vizovicím. Návštěvu zámku jsme měli dohodnutou hned na desátou hodinu. Protože nás bylo celkem 40, první skupina se vydala na prohlídku okruhu „Reprezentativní prostory prvního patra zámku“ dokonce ještě před oficiální otevírací dobou. V průběhu prohlídky jsme prošli celkem 24 pokojů, ve kterých jsme si mohli prohlédnout celou řadu obrazů. Škoda jen, že reprezentační sál, kde probíhají například koncerty vážné hudby nebo stavební obřady, zrovna prochází rekonstrukcí. Prohlídku nám zato paní průvodkyně zpestřila hrou na hrací skříňku Ariston na ruční pohon (předchůdce gramofonu).
Po prohlídce jsme měli ještě chvíli čas na krátkou procházku po zámecké zahradě. Komu už vyhládlo, přesunul se do nedaleké restaurace U Tonka, kde jsme měli zajištěný oběd. Někdo tam zůstal i na kávu, někdo si ji dal ve vedlejší cukrárně nebo v Čokoládovém království u zámku. Odtud to totiž bylo nejblíž na další část našeho programu. A to na povídání o čokoládě. Na uvítanou jsme dostali ochutnat různé druhy čokoládových pecek, které čokoládovna dováží z Belgie. Pak jsme se z krátkého videa doplněného komentářem pana Bratka dozvěděli, jak dlouhá a náročná je cesta od kakaového bobu k výborné pralince nebo figurce. Věděli jste například, že kakaové boby vyrůstají přímo na kmeni nebo na silných větvích a že na kakaovníku můžete v jeden okamžik najít květ, nezralý i zralý plod současně, takže sklizeň kakaových bobů probíhá vlastně nepřetržitě? My už to víme.
Pan Bratko nám ale nejen povídal, ale i předvedl, jak se vyrábí duté figurky (podle počtu čokoládových medvídků, kteří už byli na pultu vyrovnaní, jsme rozhodně nebyli první, kterým to předváděl). Pak nám ukázal, že při výrobě těch nejjednodušších plněných pralinek se musí forma vzít do ruky nejméně třikrát, než vznikne ta úžasná dobrota? A že to dobrota byla, jsme hned zkusili na vlastní mlsné jazýčky. Není divu, že před odjezdem ještě většina účastníků navštívila prodejnu Čokoládového království a pár dalších dobrot si přikoupila.
Snad tedy to, že výlet „zvítězil“ nad zájezdem do termálních lázní byla dobrá volba. Ale ještě není nic ztraceno a možná i na termální lázně ještě letos dojde. Fotky z výletu najdete v naší fotogalerii.